Telematika je systémově inženýrský obor, zabývající se tvorbou a účelným využitím informačního prostředí pro homeostatické procesy územních celků, až po globální síťová odvětví.

Homeostatickými procesy zde rozumíme kompenzace rušivých vlivů tak, aby byly zachovány žádoucí stavy silných procesů dle definovaných kritérií, např. komfort, ekonomika, atd.

Telematika je výsledek konvergence a následné postupné syntézy telekomunikačních technologií a informatiky za podpory manažerské ekonomiky a matematických metod tvorby a řízení komplexních systémů. Efekty telematiky jsou založeny na synergismu všech výchozích oborů a projevují se v širokém spektru uživatelských oblastí, od multimediální komunikace jednotlivců až po inteligentní využívání a řízení globálních síťových odvětví, jako jsou např. doprava, spoje a veřejná správa. Pokročilá telematika je ve svých aplikacích jednou z důležitých podmínek vzniku znalostní společnosti, konstituuje pro ni inteligentní prostředí a umožňuje na bázi získaných informací extrahovat znalostní popisy složitých systémů.

Základní teoretický aparát oboru telematiky je založen na poznatcích z vědních oborů systémová analýza, optimalizace informačních toků, optimalizace struktur telematických systémů, matematická extrakce distribuovaných informací, systémová integrace informačních modelů s modely telekomunikačního prostředí, návrh telematických systémů se zřetelem na cenu informace, atd.

Metodika tvorby telematických systémů definuje vzájemné rozhraní, modulární koncepci systému, programovatelné datové protokoly, metodiku stanovení spolehlivosti, bezpečnosti a dostupnosti informace pro danou architekturu telematického systému, interoperabilitu jednotlivých telematických subsystémů, optimalizaci požadavků na technické prostředky telematiky, atd.